Deset důvodů, proč milovat biouhel

Text: Tomáš Blaha, Vilém Řiháček I Foto: Karolína Poláčková

Často se nás ptáte, v čem spočívá kouzlo biouhlu. Pokusili jsme se zde ve stručnosti sepsat to základní a jako věrným tradici naší civilizace nám z toho vzniklo desatero hlavních důvodů. Těch důvodů je samozřejmě vícero, ale znáte to, ve stručnosti je síla. Jednotlivé důvody v budoucnu rozebereme trochu více do hloubky, tak se už teď těšte na pokračování.

Voda je život!

1. Biouhel zadržuje vodu a snižuje potřebu zálivky.

Bez vody není život, proto i první tři důvody úzce souvisí s vodou. Nejzákladnější přínos je schopnost biouhle na sebe vázat obrovské množství vody. Během pyrolýzy se ze dřeva „odpaří“ většina látek a zůstane téměř holá uhlíková kostra plná chodbiček a prostůrků. Aktivní povrch jediného gramu uhlu začíná na 150 m², ale může dosahovat i více než 1 000 čtverečních metrů. Když biouhel zapravíme do půdy, zvyšujeme její schopnost vázat vodu a držet si vlhkost po delší dobu. Někteří autoři uvádějí až o 90–180 % oproti půdě bez biouhlu! *

A to už je pěkných pár konví, které nemusíte nosit, a místo zahrádky můžete zalévat své vlastní hrdlo někde v letním podvečeru na trochu jiné zahrádce ;-).

2. Biouhel zabraňuje povodním a snižuje vodní erozi

Po mnoho staletí zemědělci dodávali půdě živiny z organických hnojiv – kompostů a hnoje. Kromě prvků potřebných pro růst rostlin (dusík, fosfor, draslík) tím dodávali půdě i nasákavou strukturu a potravu pro mikroorganismy, které půdu oživovaly. S průmyslovým zemědělstvím lidé objevili, že chemické prvky můžou půdě dodávat skrze minerální hnojiva.

Rostliny tak dostávají chemicky to, co potřebují, struktura půdy ale chřadne. Půda se zhutňuje a kvůli tomu nedokáže pojímat takové množství vody jako dřív. Pak přijdou letní lijáky a zemědělce to těžce vytrestá – velké množství úrodné ornice je z pole odnášeno pryč, až do vodních toků. Ty jsou navíc rozvodněné, protože zhutněná půda není schopná na sebe vázat tolik vody. A to vede ke zvýšenému riziku povodní.

Tomu všemu bychom se mohli vyhnout, pokud bychom zvyšovali tzv. retenční kapacitu půdy, tj. schopnost půdy na sebe vázat vodu. Biouhel je v tomto nejjednodušším řešením, které je ovšem při regenerativním zemědělství jen začátkem.

3. Biouhel na sebe váže hnojiva a snižuje riziko znečišťování vodních toků

S tím, jak na pole průmyslové zemědělství dodává chemická hnojiva, souvisí i další negativní jev – eutrofizace toků neboli vodní květ. Ten způsobuje nadbytek fosforu a dusíku ve vodě. Ten se do ní dostává – jak jinak – působením lidské činnosti.

Dříve bylo na vině zemědělství, pračky a čistící prostředky. Nyní, kdy má skoro každá vesnice svoji čističku z eurodotací, už je na vině hlavně to zemědělství. Zemědělci na pole dodávají vysoké dávky drahých hnojiv, a přitom se nabízí řešení, které by jim šetřilo peníze a nám by ušetřilo přehrady ke koupání. Biouhel na sebe totiž kromě vody dokáže navázat i živiny a ty postupně dodávat rostlinám, které si jej svými kořínky najdou.

Půda po které chodíme, je ta, která nás krmí

4. Biouhel oživuje půdu

Další soubor důvodů souvisí s půdou a životem v ní. Biouhel totiž není jen houba lapající vodu. Díky rozsáhlému systému kanálků a chodbiček se v něm totiž drží i kyslík a poskytuje útočiště pro půdní mikroorganismy. Není to žádný kouzelný prášek, je to médium, které urychluje a usnadňuje půdotvorné procesy. A pro ty nezbytně potřebujeme i mikroorganismy a půdní živočichy.

Podle posledních výzkumů i amazonská Terra preta ke svému vzniku potřebovala kromě biouhle pomoc drobné amazonské žížaly, Pontoscolex corethrurus, která proces tvorby úrodné černozemě výrazně urychluje.

5.Biouhel zlepšuje pH

Jedním z faktorů, které občas na svých zahrádkách přehlížíme, je pH půdy. Potenciál vodíku neboli vodíkový exponent půdy nám udává, kterým rostlinám se na naší zahrádce bude dařit. Většina zemědělských plodin preferuje pH mezi 6–7,5. V důsledku průmyslových hnojiv a nedostatečného střídání plodin se ovšem pH naší půdy dlouhodobě snižuje a půda se tím okyseluje. A řešením může být i zde aplikace biouhlu, který je slabě zásaditý a díky tomu může vyvažovat pH půdy.

6. Biouhel zlehčuje půdu

Zní to možná jako banalita, ale lehká půda je zárukou lehké práce. Všichni, kdo se snaží o přírodě blízké nebo permakulturní zemědělství, touží po kypré, nezhutnělé půdě, která se dobře obdělává, z níž se dobře vytahuje plevel a dobře se z ní sklízí. A toto vše nám umožní aplikace biouhle na našich záhonech. Není nad ten pocit, když si děti mohou jen tak ručně sklidit ze záhonu svoji první mrkev.

A myslíme i na budoucí generace

7. Biouhel je trvalý

Když archeologové objeví nějaké pravěké sídliště, většinou tam nenajdou mnoho organických materiálů. Jedním z klíčových materiálů, který umožňuje rozluštit vzhled a funkci pravěkých osad, je právě uhel. Díky archeologii tak víme, že uhlíky zapravené do půdy tam dokážou vydržet několik tisíc let. A to není málo, když chce člověk myslet na budoucí generace a vytvářet pro ně zdravou a trvale úrodnou půdu.

8. Biouhel snižuje množství odpadu

Každá zahrádka vyprodukuje za rok nějaké množství dřevního odpadu. Zahrádkáři ze staré školy jej zpravidla za slunečných podzimních dní spálí na ohništi, a když už jsou v tom, tak k větvím přihodí i shrabané listí, ať všichni sousedi vědí, že mají rádi pořádek na zahradě. Zahrádkáři z nové školy větve naloží na vozík a vyvezou do sběrného dvora, případně je poštěpkují a zkompostují (porovnání kompostování a pyrolýzy se budeme věnovat v jednom z příštích příspěvků). Na ideální přírodní zahradě je ale dobře proschlá organická hmota zdrojem biouhlu se všemi výše popsanými benefity.

9. Biouhel nám pomáhá řešit klimatickou krizi

Při všech těch superlativech, jež souvisejí se zemědělským užitím biouhlu, bychom neměli zapomínat, že nám biouhel pomáhá také s jedním z nejpalčivějších problémů dneška – klimatickou krizí. Ropa, uhlí a zemní plyn vznikly rozkladem organické hmoty bez přístupu kyslíku před miliony let. Tato obrovská zásobárna uhlíku byla v posledních dvou stoletích prohnána spalovacími motory, uhlík v ní zachycený byl spálen a poslán do atmosféry ve formě skleníkových plynů. A ty nám nastartovaly to, co nazýváme globální změnou klimatu.

Biouhel je jedním z nejsnazších nástrojů, pomocí nichž jsme schopní koncentraci skleníkových plynů v atmosféře snižovat. Pyrolýza totiž na rozdíl od spálení na popel nebo rozkladu kompostováním dokáže efektivně uložit až 50 % uhlíku obsaženého v tělech rostlin.

Infografika vysvětlující základy uhlíkového cyklu v přírodě a při použití biouhlu.

10. Biouhel je demokratický

Na to bychom neměli zapomínat ve světě, který je ovládaný nebezpečnými psychopaty kontrolujícími zdroje nerostných surovin. A průmyslová hnojiva jsou těmito podmínkami ovlivněna, ať se nám to líbí nebo ne. Dusíkatá hnojiva potřebují ke svému vzniku obrovské množství energie, kterou bereme…. ééé… z jádra nebo z fosilních paliv. Děsivé, že? Potom možná potěší, že biouhel si můžete vyrobit z toho akátového houští v rohu vaší zahrady, kterého se roky snažíte marně zbavit.

Teď se ho už nebudete zbavovat, teď ho budete pěstovat, abyste si z něj mohli každoročně vyrobit biouhel. Svůj vlastní, domácí a svobodný. Bez nutnosti kupovat si ho od agrochemických koncernů nebo diktátorských režimů.

*

Zdroj: https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=189594