Pěstování rajčat s použitím biouhlu

Doma vypěstovaná rajčata mívají krásně plnou chuť, spoustu šťávy a jsou bohatá na prospěšné látky. Jejich pěstování zvládne i úplný začátečník. V tomto článku si ukážeme, jak si vypěstovat domácí rajčata a jak při tom může pomoci biouhel.

Jakou odrůdu zvolit

Na světě existují tisíce odrůd rajčat. Jejich velikost i tvar se různí — od malých kulatých plodů sotva velkých jako třešně až po obrovské masité plody, které je třeba podepírat, aby rostlinu nezlomily. Vyšlechtěny byly také v nejrůznějších barvách — od černé, žluté, nazelenalé a oranžové až po různě žíhané a pestrobarevné varianty.
Naštěstí mají různé odrůdy podobné nároky, a tak si můžete vybrat podle vkusu a chuti, aniž byste museli složitě zvažovat podmínky.

Předem bychom si ovšem měli rozmyslet, zda chceme odrůdu keříčkovou, nebo tyčkovou. Tyto dvě základní varianty se totiž výrazně liší, jak si ukážeme níže.

Kdy a jakým způsobem vysévat semínka rajčat

Při předpěstování doma na okně nebo ve fóliovníku doporučujeme začít s výsevem v polovině března. V polovině května tak budeme mít dostatečně silné sazenice, které zvládnou přesazení. Po tzv. zmrzlých mužích mohou jít sazenice na záhon. I poté však hrozí mrazy, zejména ve vyšších polohách nad 350 m n. m. V takovém případě je nutné sazenice přikrýt netkanou textilií, protože rajčata jsou na chlad velmi citlivá a i krátký mrazík může rostliny zničit.

Chcete-li semínka vysévat přímo na záhon bez předpěstování, můžete to zkusit. Základem úspěchu je vhodně zvolený termín — nejdříve 20. dubna. Záhon musí být zbaven plevelů a je třeba připravit větší množství semen než při předpěstování, protože část z nich venku vůbec nevyklíčí. V chladnějších oblastech a ve výškách nad 350 m n. m. se přímý výsev nedoporučuje vůbec.

Jak připravit půdu pro pěstování rajčat

1. Výběr místa

Rajčata potřebují slunné stanoviště s minimálně 6 hodinami slunečního svitu denně. Zvolte místo, kde nebude stát voda a kde je dobrá cirkulace vzduchu. Vlhké stinné kouty jsou nevhodné, protože zde hrozí plísně. Ani přímé celodenní slunce však není ideální.

2. Příprava půdy

Před výsadbou půdu dobře připravte — odstraňte plevele i kameny. Do půdy zapravte biouhel v poměru 1 : 9–10 (biouhel : půda). Biouhel by měl být nasycen živinami, například výluhem z vermikompostu, bokashi čajem nebo jiným tekutým hnojivem. Můžete také použít směs biouhlu s kompostem nebo hnojem v poměru 1 : 1. Použití biouhlu pomáhá snížit spotřebu hnojiv a šetří i zálivku.

Pokud půdu neryjete (tzv. no-till), rozprostřete biouhel s hnojivy po povrchu. Poté můžete aplikovat mulč, ale počítejte s možným výskytem slimáků. Nejcitlivější jsou mladé rostlinky, proto je v prvních týdnech pravidelně sbírejte. Můžete také použít repelent proti slimákům z ovčí vlny.

Rajčata preferují půdu s pH v rozmezí 6,0 až 6,8 — tedy neutrální nebo mírně kyselou. Častým problémem bývá příliš kyselá půda, což negativně ovlivňuje příjem živin a celkovou vitalitu rostlin. Pokud máte podezření na příliš nízké pH, můžete půdní podmínky upravit pomocí biouhlu (náš biouhel má pH kolem 9, takže snižuje kyselost půdy).

3. Hnojení

Rajčata jsou náročná na živiny. Čím lépe je půda zásobena, tím větší a chutnější bude úroda. Na začátku sezóny doporučujeme použít žížalí čaj nasáklý do biouhlu, případně peletizovanou ovčí vlnu nebo jiná organická hnojiva, jako je kompost či hnůj. Vyhněte se minerálním hnojivům a chemickým přípravkům.
V průběhu vegetace lze přihnojovat ředěnou žížalicí a na povrch opět aplikovat ovčí vlnu.

Přepichování a výsadba rajčat na záhon

Zhruba po dvou týdnech od výsevu se objeví první klíční rostlinky. Jsou velmi citlivé na dostatek světla — mějte je proto na slunném okně, jinak se vytáhnou a budou křehké. Když mají první sadu pravých listů, jsou připravené k přepichování (pikýrování) do samostatných květináčků. Obvykle to nastává do tří týdnů od vyrašení semenných listů (tzv. děložních lístků). Odrostlejší sazeničky necháváme dále uvnitř na světlém místě při teplotách alespoň 18 °C. Prospěje jim otužování přenášením ven, ale pozor na teploty pod 10 °C.

Výsadba na záhon je jednoduchá. Připravíme jamky v rozestupu 50 × 60 cm (keříčkové odrůdy) nebo 50 × 100 cm (tyčkové odrůdy). Sazenici zasadíme poměrně hluboko, klidně i přes 30 cm — rostlina si vytvoří dodatečné kořeny ze stonku, což zajistí bohatý kořenový systém. Do každé jamky přimícháme hrst hnojiva z peletizované ovčí vlny, ale s množstvím to nepřeháníme. Po výsadbě je nutná bohatá zálivka. 

Péče o rajčata

1. Podpora rostlin

Tyčková rajčata je třeba vyvázat k oporám — tyčkám, spirálám nebo mřížkám. U velkoplodých odrůd je to nezbytné, protože plody mohou rostlinu ohnout či zlomit. Jakmile rostlina dosáhne výšky opory, zalomíme její vrcholový výhon — růst tyčkových rajčat je totiž neomezený a v příznivých podmínkách může dosáhnout i 15 metrů. Boční výhony se většinou vyštipují, aby rostlina příliš nevětvila. Tyčková rajčata plodí po celou sezónu.

Keříčková rajčata není třeba zakracovat, vyštipovat ani podepírat. Je s nimi tedy méně práce. Keříčky po relativně krátkém zaplození odumírají a úroda bývá menší než u tyčkových odrůd.

Časté jsou debaty o odstraňování listů rajčat. Zdravé zelené listy by se neměly odstraňovat. Ulamujeme pouze nemocné či žloutnoucí listy. V chladnějších a vlhčích oblastech se preventivně odstraňují spodní patra listů, aby se předešlo plísním. S tímto zásahem ale opatrně — listy jsou zdrojem energie pro plody a chrání je před přímým sluncem, které může způsobit jejich praskání.

2. Ochrana proti škůdcům a chorobám

Rostliny pravidelně kontrolujte na přítomnost škůdců a chorob. Nejčastějším problémem bývá plíseň bramborová. Nejlepší ochranou je výběr vhodného stanoviště s dostatkem slunce a cirkulací vzduchu. Pomoci může i volba odolných odrůd, např. Sunviva.

Praskání plodů bývá způsobeno nerovnoměrnou zálivkou (nárazové zavlažení po delším suchu) a přímým osluněním. Některé odrůdy, jako např. Tica, jsou vůči praskání odolnější. Prevencí je použití biouhlu, který vodu nasákne a pak ji postupně uvolňuje. Důležitá je pravidelná zálivka a mulčování.

Ze škůdců je nejčastějším problémem slimák. Ty je třeba sbírat ručně, případně použít repelent z ovčí vlny. Odolnější vůči slimákům bývají tyčková nebo divoká rajčata. Velkou výhodou rajčat je, že je obvykle nenapadají hmyzí škůdci.